Základy chovu suchozemských želv  

Chovné prostředí - želvičce se snažíme dopřát co největší prostor k životu. To znamená, pokud pořizujeme terárium pro mláďátko, pořídíme rovnou tak velké, jak jen nám to prostor dovolí. Terárium musí dobře větrat, doporučuji nechat dvířka otevřené alespoň z jedné strany, aby mohl cirkulovat vzduch a terarium se nepřehřívalo. Tím se dostáváme k topení a svícení v chovných prostorách. Osvědčila se mi UVB lapma, která želvičku prohřeje (nesmíme zapomenout, že želva je plaz a tudíž je závislá na teplotě prostředí) a z které želva rovnou čerpá UVB záření, které je pro ni životně důležité! U lamp volíme přiměřenou wattaž, aby v teráriu nebylo ani moc horko, ale ani moc zima. Osobně používám Arcadia D 3 basking lamp 80 W.
 
Jako substrát se mi nejlépe osvědčil obyčejný písek, volíme takovou vrstvu, aby se dal z jedné strany terária navlhčit ( mokrý kout) a z druhé zůstával sušší.

Želvám nejlépe prospívá pobyt venku, takže jakmile začne jarní počasí, kdy v noci nemrzne, můžeme přemístit želvy zelenavé trvale až do podzimu ven na sluníčko do výběhu zabezpečeného proti úniku želvy. Želvy zelenavé snášejí noční pokles teplot až k 0 stupňům, u želv paprsčitých musíme počkat s přemístěním ven na noční teploty kolem 15 stupňů . 
Želvy ve výběhu musí mít kromě sluníčka také stinné místo, kde se můžou ochladit. Jak je uvedeno výše, želva je plaz, takže při přehřátí, pokud se nemá kde schladit, tak nám může i uhynout! 

Strava 
Suchozemské  želvy jsou býložravci, takže převážnou většinu stravy budou tvořit byliny. Velmi vhodná v letním období je pampeliška, jitrocel, jetel, hluchavka, vojtěška, sedmikrásky, řebříček, prostě luční směs natrhaná na zahradě, nebo někde v přírodě. Pro sběr bylin se vyhýbáme místům, kde se venčí psi.
Jako doplněk želvy ocení různé květy, například akát, ibišek, růže,  šeřík atd. 
Dalším doplňkem stravy  může být občas kousek ovoce, nejlépe sezónního, v létě např. meloun ( dobře želvu hydratuje), kousek jablíčka na podzim a pod. Ovoce opravdu nedáváme moc.
 
 Strava v zimním období není bohužel tak rozmanitá, základ tvoří čínské zelí, občas doplněné římským salátem, jako doplněk můžeme zvolit i granule určené pro suchozemské želvy. Pokud si doma vypěstujeme, můžeme v zimě zkrmovat i vánoční kaktus či ibišek, květ i list, případně netřesk.

Potravu želv pravidelně posypeme vápníkem, nebo najemno podrcenými vaječnými skořápkami.

U želv v teráriu i ve výběhu umístíme dostatečně mělkou misku s vodou, nejlépe tak, aby si do ní želva mohla vlézt celá. 

Zimování 
 Pokud nám želvička trochu povyroste, můžeme ji nechat přes zimu zazimovat. Toto se týká pouze želv zelenavých (testudo hermanni) , želvy paprsčité (astrochelys radiata) v zimě nezimují, proto pokud si chceme pořídit tuto poměrně dražší a v dospělosti větší želvu, je potřeba počítat s tím, že v zimním období jí musíme zajistit poměrně velké vnitřní prostory. Nicméně tyto želvy rostou velmi pomalu, takže pro mláďátko stačí pro začátek terárium o rozměrech 100 x 50 cm.
Ale zpět k želvám zelenavým a k zimování. Zimování je vždy trochu riskantní záležitost, proto nedoporučuji želvy první 2 roky zimovat vůbec. Pokud jsou v dobrém zdravotním stavu, tak 3. rok můžeme želvu zazimovat tak, že postupně začneme omezovat krmnou dávku a snižovat teploty v teráriu. Želvu přitom často koupeme, aby se pořádně vyprázdnila.  Vše musí být postupné a celý proces nám zabere cca 3 týdny, kdy želvičku na zimování připravujeme. Poté želvu uložíme k zimnímu spánku při teplotách od 1 do 7 stupňů Celsia. Můžeme ji uložit do sklepa (tam ale pozor na predátory), nebo do ledničky. Při teplotě nad 7 °C se želva už začíná budit. Želva zimuje cca od listopadu do března. Při přechodu ze zimního spánku k normálnímu režimu želvu zase budíme velmi pozvolna, při rychlé změně teploty by želvě mohlo selhat srdce!